Josef Ullmann - Zimní nokturno

Josef Ullmann - Zimní nokturno

na webu Aukce obrazů

Akademický malíř   JOSEF  U L L M A N N  ( 1870 – 1922) náležel  k nejvýznamnějším absolventům Mařákovy krajinářské školy na pražské Akademii, ačkoliv začínal svá malířská studia v Mnichově, kam přišel už roku 1894. Zprvu se vzdělával v soukromé škole prof. B. Schmiedta a prof. A. Finka, posléze na tamní Akademii u prof. J. Hertericha. Roku 1897 přešel na pražskou Akademii nejprve k prof. M. Pirnerovi a krátce nato k prof. Juliu Mařákovi, kde také absolvoval. Patřil k průkopníkům impresionismu u nás, avšak jeho časnější a dosud méně známé  výtvarné práce z období mnichovských studií zaujmou technickou zběhlostí a efektním výrazovým pojetím. Umělecky ovšem Ullmanna formovala chittussiovská krajinomalba a tendence krajinářské secese, jež měl možnost poznat již v zárodečném stavu zrodu  roku 1895 v mnichovském Glaspalastu při velké přehlídce krajinářů z Worpswede. A právě jejich náladová melancholická plátna přispěla také k posílení senzuální složky v Ullmannových dalších malířských postupech a realizacích na sklonku devadesátých let (Dáma na schodech z někdejšího majetku spisovatele Karla Čapka).

Zimní nokturno je malováno pečlivým, poměrně svěžím rukopisem a má až charakter fotografické momentky, jak je známe třeba z raných bromografií  Františka Drtikola, který mimochodem v Mnichově též studoval.  Váže se k podobným obrazům, vesměs bohužel nedatovaným, které ale tradičně vročujeme do období před rokem 1900  – některé byly vystaveny na nedávné výstavě v Golčově Jeníkově ( č. 20 Měsíční noc, č. 21 Soumrak v průhonickém parku, č. 45 Podvečer před bouřkou, 56 – Na Isaře),  jiné jsou hojně reprodukovány v dobových časopisech jako je Zlatá Praha nebo Světozor. Sugestivní náladovost tohoto velmi kvalitního plátna upomíná ještě na obřadné romantické obrazy Morgensterna či Achenbacha, v českém prostředí  na nejkvalitnější Piepenhageny, avšak na tomto půdorysu vstupuje do hry též výtvarný odkaz Barbizonské školy s posílením intimity oproti studené heroičnosti starších vzorů (mimochodem léta se toto Ullmannovo nokturno nacházelo v téže sbírce jako excelentní zimní Piepenhagen dražený v aukci Kodl).  Ullmann zde vycítil správně cestu oprostit se od starších klišé a jít cestou zjednodušení co do užitých rekvizit (absence horských velikánů, padlých stromů či stafáže) a až monochromního koloritu. Podzimní varianta obrazu se kdysi nacházela v pardubickém soukromém majetku. Štětcová technika je zdatná, rukopis ukázněný, malíř  prodlévá na detailech a přece je obraz dosti hybný, pevný v pojetí i dostatečně emotivně naladěný. Bohatě valérovaný kolorit modří a šedí odpovídá raným umělcovým pracím let 1898-1900. Souzní s nokturny ve sbírkách galerií v Chebu či kutnohorském Gasku a pro své kvality byl zařazen do autorovy výstavy v Galerii města Trutnova 2019 a barevně reprodukován v katalogu. Jde nesporně o pravé krásné Ullmannovo dílo, jímž se rozšiřuje povědomí o jeho rané náladové tvorbě.